Září 2015

Pulci

28. září 2015 v 11:24 | Iris |  © Zvířata
Prostředí pro ně jak dělané, stojatá voda, klid a pulci se to jen hemží, stačil týden a z některých už byly malé žabky.



Svatební...

23. září 2015 v 11:07 | Iris |  © Ostatní
....idylka na hradě. Ne ta moje Mrkající ale jiných zamilovaných hrdliček. Když jsme byli na dovolené, jednou z našich památek, které jsme navštivili byl hrad Potštejn a k mé radosti se tam konala i svatba, po cestě na hrad jsem si říkala, že by to bylo skvělý vidět svatbu a taky zkusit pár fotek nafotit a ono fakt jo. Najednou se po cestě vyřítily opentlovaný auta a k mému překvapení i motorkáři, ti byli asi z ženichovi strany. Nevěstě to moc slušelo, ženichovi taktéž a krásně jim vyšlo počasí.
Byla jsem tak do focení zabraná, že se mi ztratila moje skupina, hledala jsem všude, kde se dalo a docela dlouho (samozřejmě mezi tím jsem pořád fotila) hledali si mnou i nějací rusy, kteří byli v naší skupině a taktéž pořád něco fotili, ale jak kdyby se po nich zem slehla. A kde že to byli schovaní? Bylo to to jediný místo, který mě nenapadlo. Ale jak jsem byla šťastná, že je vidím Smějící se radši nebudu zveřejňovat komentář mého manžela, někteří si to určitě dokáží živě představit.



Žirafí hostina

17. září 2015 v 10:17 | Iris |  © Zvířata
Pořád jsem čekala na ten jejich dlouhý jazyk, ale moc ho ukázat nechtěly. Jsou to úžasná zvířata a pozorovat je, je zážitek. Jen škoda, že se k nim nejde dostat blíž, pan architekt mě naštval!



Zřícenina Hradu Hoštejn

12. září 2015 v 11:57 | Iris |  © Architektura
Čekala jsem cokoliv, ale tohle určitě ne, zbyly tam jen dvě zdi, jedna menší a druhá větší, jen v představách si člověk může domýšlet, jak hrad asi kdysi vypadal. Pokud hrad byl kdysi mohutný, pak je smutné, co z něj zbylo. Alespoň ten výhled na vesnici je krásný.
Ovšem po výšlapu na kopec (podotýkám, že bylo vedro jako blázen) a po slovech mého syna......Mami, to že je hrad?! A kvůli tomu lezu takový kopec....vždyť tu jsou jen dvě zdi......příště zůstanu v autě.......Tak po téhle zkušenosti, už příští rok na žádnou zříceninu nelezu a nebo rovnou pojedu na dovolenou sama.
Taky tak brbláte, když někam jedete s rodiči?



Jednoducho Červánky

8. září 2015 v 10:17 | Iris |  © Příroda
Je zajímavý ten kontrast červených a šedých mraků a nebe je zbarvené do žluta. Pohádková podívaná.



Jedna Větší Kočka

6. září 2015 v 8:44 | Iris |  © Zvířata
A jejím Levhart cejlonský. Když jsme přicházeli ke kleci, spal a nebo možná dělal, že spí, byl jak neviňátko, které ale ve volné přírodě dokáže ulovit dospělého buvola, rozhodně to není žádný drobeček, výška v kohoutku 50-70 cm, délka těla 95-170 cm, délka ocasu 60-100 cm. Díval se mi přímo do objektivu, až jsem čekala nějakou reakci, žádná ale nepřišla, naštěstí ležel dál.
Odhad početnosti ve volné přírodě je pouhých 700-950 jedinců, což je dost zdrcující číslo, v zoologických zahradách na celém světě je jich chováno jen asi 60 a tady toho krasavce jsem vyfotila v té naší brněnské.
Kdyby vám někdo nabídl jít za ním do klece, šli by jste? Vím, že jedna známá má takhle fotku s tygrem, nevím, jak se jí to podařilo, ale má ji.



Rozhledna Lázek, Reichlova chata a okolí

4. září 2015 v 18:13 | Iris |  © Moje cestování
Na naši dovolené v Orlických horách jsme si střihly dvě rozhledny, ta první byla cca 2km od našeho místa pobytu. Prvně jsme si plánovali, že tam půjdeme pěšky, ale upřímně, nakonec jsem byla ráda, že jsme tam jeli autem, cesta pěkná, ba nádherná, což o to, ale když člověk celý rok jezdí v autě, pak 2km se mu zdají jako věčnost Smějící se
Nicméně, na místo určení jsme dorazili, ale upřímně přišlo zklamání, bylo nám řečeno, že je možné na rozhlednu vyjít a pokochat se pohledem na okolí, které je mimochodem nádherné, nejen, že tam nikdo nebyl, ale ten bordel, co byl okolo, může udělat jen člověk, který si ničeho neváží. Takové památky by se měli chránit, jednání některých lidí asi nikdy nepochopím. Prošli jsme se tedy okolo rozhledny a vydali se zpátky k autu.



Horské kozy

2. září 2015 v 17:37 | Iris |  © Zvířata
Když jsme byli na dovolené, tak v naší vesničce byly i kozy. Při první večerní procházce nám už z dálky dávaly najevo, že tam někde v ohradě jsou a když jsme se přibližovali, tak už byly u kraje ohrady a dožadovaly se nějaké zeleně. Byly neoblomný, jedna dokonce prostrčila hlavu ohradou, respektive oplocením a byl tam i jeden kozel, ten mi rovnou nadhodil tak krásnou profilovku, že jsem ho prostě musela blejsknout.