Oravský hrad má tři části, dolní, střední a horní.
My byli až úplně nahoře, ale řeknu Vám, vylézt to, to byl vrcholový sport.
Dolní hrad tvoří Turzův palác, kaple svatého Michala, západní a východní bašta, budova fary a obranný systém složený z první, druhé a třetí hradní brány.
Střední hrad se skládá z Korvínova paláce, paláce Jána z Dubovce a obytné věže.
Horní hrad tvoří Citadela - nejstarší část hradu, která byla postavena v 13. století a sloužila na obranu hradu.
Prohlídka trvala zhruba 3 hodiny a je to opravdu vysoko a těch schodů 
A když takhle jedete na nějakou památku, pamatujete si někdo výklad průvodce? Já se bez mučení přiznám, že ne 
Hrad vznikl na strategicky důležitém místě uhersko-polské cesty (dříve také důležité jantarové stezky) v blízkosti celní stanice v Tvrdošíně a od roku 1370 byl župním hradem. Komplex budov horního, středního a dolního hradu, zabírající tři výškové terasy hradní skály, stavěli postupně od poloviny 13. až do začátku 17. století. Nejstarší částí byl palác na horním hradě, zabezpečený opevněním v oblasti dnešního středního hradu. K velkým stavebním úpravám došlo na konci 15. a na začátku 16. století, když byl postaven obytný palác ve středním hradě, zesílený po bocích kruhovými baštami. Tehdy se současně stavěla a zesilovala opevnění v prostorách dolního hradu.
Další stavební činnost obnovili v druhé polovině 16. století Turzové rekonstrukcí zpustlého horního hradu a stavbou tzv. Turzova paláce, dobudovaného k západní baště středního hradu. Výsledkem stavební činnosti na počátku 17. století byla stavba paláce a přestavba opevnění v dolním hradě, čímž dostal celý hradní komplex svoji dnešní podobu. Na Oravském hradě vládl rušný vojenský i společenský život, zejména v středověku, když byli jeho vlastníky Peter Komorovský a Jánoš Korvín, ale i za dob Turzů (1550-1621), po jejichž vymření (1621) se stal sídlem tzv. oravského komposesorátu. V době stavovských nepokojů v druhé polovině 17. století se ho na čas v roce 1672 zmocnili selští povstalci pod vedením Gašpara Piky. Během povstání Františka II. Rákocziho hrad v roce 1703 dobyli povstalci pod velením Alexandra Károlyho. O pár měsíců později hrad obléhala císařská vojska a to až do roku 1709 kdy se posádka hradu vzdala.
V roce 1800 vypukl na hradě požár pravděpodobně tak, že z komína vyskočila jiskra, zapálila střechu a odtud se rozšířil požár na celý hrad. Částečné záchranné práce prováděl František Zič a v letech 1906-1912 zrestauroval střední část Jozef Pálfi. Opravné a rekonstrukční práce se dělaly na hradě i na přelomu 19. a 20. století. Během druhé světové války použila německá vojska hrad jako dělostřeleckou pozorovatelnu. Po tom, co na budovu vypálili sovětští dělostřelci salvu z raketometů kaťuša, se Němci na štěstí pro hrad stáhli a před Rudou armádou utekli. Rozhodně nikdy a nikde na okupovaných územích nacistické Německo nebralo na historické památky ohled. Pokud bylo možné odvézt do říše tak tak učinili. K velkorysé obnově celého hradu se přistoupilo až v letech 1953-1968 (projekt K. Chudomelka a K. Chudomelková, Stavoprojekt Bratislava, 1955), po jejímž dokončení se stal důstojným sídlem Oravského muzea.
Zdroj textu : wikipedie
MariiaKes | 15. dubna 2018 v 12:52 | 
![[:tired:]](http://bs.jxs.cz/ublog/emoticons/tired.gif "[:tired:]")
Výklad si taky nepamatuji, proto se vždycky u pokladny vybavím nějakým prospektem. 
Od malička jsem ráda jezdila po hradech a zámcích.Hrad je obrovský a pěkně udržovaný a výhledy z něho jsou nádherné 
ty mně daly zabrat 
Z těma Němcema jsi mi připomněla skvělou knihu Wiliama Eastlaka a neméně dobrý film Hájili jsme hrad. Já si většinou pamatuju jen něco....